Styl „Úkol“
Pokud klient má jasnou zakázku, kterou lze uchopit a strukturovat, nejlépe můžeme využít individuální plán ve stylu Úkol. Příkladem takovéto zakázky v nízkoprahových programech bývá typicky vyřídit si brigádu, vyřídit si občanku, zaplatit pokutu u dopravních podniků a podobně. Vycházíme zde z přístupu zaměřeného na výsledek. Jde o to nalézt a stanovit pro klienta přínosný, v dohledné době realizovatelný cíl.
Úkolově můžeme rozdělit a naplánovat téměř cokoliv, což je výhodou i nevýhodou tohoto stylu. Ve chvíli, kdy se necháme úkolovým pojetím příliš strhnout, dostaneme se k příslovečnému plánování nenaplánovatelného, např. za rok budeme mít auto, pak pojedeme na dovolenou v Jugoslávii, následně počneme první dítě. Ve chvíli, kdy klient nebude dostatečně motivován, se termínovaný plán stane hned u prvního kroku neaktuální. Následně se z něj může stát dokonce i bariéra mezi pracovníkem a klientem (klient se pak stydí: „tak hezky jsme to všechno naplánovali, a já se na to vykašlal“).
Tento styl zaznamenání individuálního plánu není příliš vhodný, pokud má klient mnoho různých oblastí obtíží. Buď zde musíme velmi strukturovat a volit to nejzásadnější neboť hrozí, že navršíme spoustu papíru, protože klient musí vyřešit příliš mnoho věcí najednou. Můžeme si u toho trochu ironicky vzpomenout na příznačnou větu z divadelní hry a filmu „Kurz negativního myšlení“, kdy skupina lidí s těžkým zdravotním postižením a depresemi pod vlivem agilní psycholožky skanduje: „Drobné změny přinášejí velké změny“ (BREIEN, 2006). Záhy však jejich negativní myšlení vystupuje na povrch.
Pokud řešíme obtíže dospívajícího klienta, kterého opustila přítelkyně, a on se utápí ve smutku, tak mu nejspíše nepomůže, když zcela v souladu s přístupem zaměřeným na úkol naplánujeme na dnešní večer, že „se podívá na komediální seriál, aby měl lepší pocit.“ Základní rada zní: Vyhněte se plánování typu úkol tam, kde je třeba celostního přístupu.
Kdy se hodí přistoupit k plánu ve stylu úkol:
– Klient má strukturovatelnou zakázku.
– Zakázka je dosažitelná v krátkodobém nebo střednědobém horizontu.
– Klient má alespoň částečnou motivaci ke změně.
– Cíl lze stanovit ve SMART podobě.
Příklad 1 – Denisa – klientka nízkoprahového klubu pro menší děti
Tento příklad jsem zaznamenal po metodické konzultaci jako příklad pro pracovníky v nízkoprahovém klubu nacházejícím se v sociálně vyloučené lokalitě. Šlo o panelový dům na okraji města, osídlený 20 romskými rodinami s více dětmi. Rodiče byli převážně nezaměstnaní.
„Popis situace:
Denisa je devítiletá holčička, žijící v holobytě s rodiči a 6 sourozenci. Denisa má talent na malování, ale dosud nechodila do žádného zájmového kroužku, kde by mohla talent rozvíjet. Docházela do kroužku na klub, ale tím, co umí, převýšila možnosti pracovníků. Rodiče o tom, že by Denisa docházela do kroužku, nepřemýšleli, nevědí, že Denisa má talent (doma nekreslí, nemá tam ani kreslící potřeby). Rodiče také na kroužek nemají finance a vůbec neuvažují o podpoře Denisy v docházení do kroužku. Denisa se už byla podívat v kroužku Lidové školy umění na zkoušku a moc by tam chtěla docházet.
Cíl spolupráce:
– Umožnit Denise rozvíjet její talent v malování.
– Docházet do zájmového kroužku malování v místní lidové škole umění.
– Získat respekt vrstevníků i rodičů, za to, že umí malovat.
Kroky k dosažení cíle:
Denisa řekne rodičům, že by chtěla docházet do kroužku a že jí pracovníci nabídli pomoc. Domluví, že se rodiče v klubu zastaví. Až rodiče klub navštíví, promluví si se sociálními pracovníky ohledně možnosti, jak zajistit peníze na kroužek. Rodiče nebo pracovník zavolají na orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a zjistí, co musí udělat ohledně získání příspěvku na zaplacení kroužku Rodiče zajdou na OSPOD a vypíší žádost o mimořádnou dávku. Pracovník s Denisou vypíší přihlášku do kroužku, Denisa ji zanese rodičům podepsat. Denisa s pracovnicí odnese přihlášku do Lidové školy umění, kde domluví, aby Denisa mohla docházet do kroužku, než peníze dorazí. Jestliže bude Denisa potřebovat nějaké vybavení, na které rodiče nebudou mít finanční hotovost, postará se jejich zapůjčení či pořízení nízkoprahový klub.
Revize:
Rodiče žádost o dávku a přihlášku podali, OSPOD dávku přidělil, Denisa v současné době dochází do kroužku a je spokojená. Má už asi deset obrázků, ten nejhezčí dala mamince k narozeninám a jí se moc líbil. Denisa by ráda vystavila své obrázky v nízkoprahovém klubu, až jich bude mít víc. Také by ráda jela na letní výtvarný kemp, který stojí mnoho a převyšuje finanční možnosti rodičů. Aktuálně navíc dostala Denisina rodina výpověď z bytu kvůli neplacení nájmu.“
V dalších krocích navážeme plánem směřujícím k organizaci výstavy a k získání peněz na výtvarný kemp. Dále se pak budeme zabývat psychosociální přípravou rodiny na případné stěhování a z něho vyplývající negativní pocity.
Příklad 2 – Marcel – klient Kontaktní centrum pro uživatele drog
Příklad jsem vytvořil fiktivně pro potřeby semináře Zaznamenávání individuálního plánování.
„Popis situace:
Na nástěnce v kontaktním centru jsme zveřejnili inzerát místní firmy, která bude v zimě zajišťovat údržbu komunikací a hledá brigádníky.
Marcel (27 let, 10 let injekčně užívá pervitin, bydlí v zahradní chatce za městem, je dlouhodobě nezaměstnaný) přichází s tím, že by chtěl získat práci při odklízení sněhové nadílky. Ale nemá občanský průkaz, má pouze doklad o tom, že mu byl ukraden. Domluvili jsme se a naplánovali, že kontaktní centrum pomůže.
Cíl spolupráce:
– Marcel získá občanský průkaz
– Marcel získá brigádu při odklízení sněhu a výdělek cca 4000 Kč za měsíc
Kroky:
– Marcel přijde zítra ráno do kontaktního centra a zavolá své mámě, zda by si mohl půjčit rodný list, pokud máma bude souhlasit, domluví se s ní, že nejdříve si vyřídí fotky a pak se jí ozve.
– Marcel získá (odvozem kovů do sběrny) 140 Kč, aby se mohl nechat vyfotit na občanský průkaz.
– Marcel se nechá vyfotit a fotografie donese do KC, kde si je uschová.
– Marcel udělá 100 Kč na žádost o občanský průkaz
– Marcel si vyzvedne na obecním úřadě formulář žádosti o občanku, donese jej do KC a tam jej spolu s pracovníkem předběžně vyplní.
– Marcel dojede za mámou, vyzvedne rodný list, dojde do KC, vezme si fotky a žádost o OP.
– Marcel dojde na úřad a podá žádost o OP.
– Marcel si po uplynutí administrativní lhůty vyzvedne OP.
– Marcel dojde do agentury přijímající brigádníky s OP.
Revize:
Marcel zvládl telefonický kontakt s mámou, vyřízení fotek, vyplnění žádosti na občanský průkaz a vydělání poplatku 100 Kč. Ale za mámou fyzicky pro rodný list nedorazil, uvedl, že se hodně stydí. OP v tuto chvíli nemá a sněhová nadílka přitom již je tady.“
Z uvedeného příkladu je evidentní, že zdali se plán podaří realizovat, není vždy jisté a záleží na obou zúčastněných stranách. Nízkoprahová zařízení musí s touto realitou u svých klientů počítat.